Kde hrajem
Co se děje?
Kronika
Tato sekce je vyhrazena historii Polymetalu. Zatím je tu pouze pár fotek. Na 30 let působení Polyše je to dost málo, ale třeba ještě něco vyplave na denní světlo, tak věříme, že se to tu bude trošku rozrůstat... 
Něco z historie. Jedna z prvních fotek Polymetalu. Nesmí chybět i maskot. První nesmělé plátno bylo brzy nahrazeno ohromným plátnem, které bylo přes celé pódium.
Píše se rok 1985. Je 19. ledna a sál přeloučské Záložny se pomalu plní. S úderem páté hodiny začíná první koncert a zároveň první vystoupení skupiny Polymetal. Trocha trémy a touha ukázat všem v sále, že dnes se začíná psát historie nové kapely, která bude všemi silami bojovat o přízeň publika. Repertoár se nacvičil od října do prosince roku 1984 v neuvěřitelně krátké době.
Luboš Patras - kyt. voc. (vlevo). Pod jeho vedením vyrůstaly v kapele skvělé individuality. Díky jeho dokonalému falzetu mohl Polymetal v počátcích věrně kopírovat např. Accept (Udo Dirkschneider). Sólové party rozepisoval pro všechny členy kapely do not a lze říci, že zpočátku to byl pro ně hodně těžký oříšek (např. sólový part k Fast As A Shark...)
Na počátku kromě Acceptu byl pro Polymetal velkou doménou i Iron Maiden. Hallowed Be Thy Name (Půlnoční zákon XV. století) byl tehdy mimo jiné skladby vylosován přehrávkovou komisí a po jeho produkci byli tehdejší "dechovkáři" v komisi dost zaskočeni. I oni však museli nakonec uznat, že skoro osmiminutová heavy metalová suita byla "muzikou až na půdu" a Polymetal dostal nejvyšší počet III, díky čemuž mohla kapela vystupovat i mimo okres a kraj.
Skupinovka z 5 let Polymetalu. Z leva (nahoře) Slávek Bařinka, Tomáš Lesák, Dan Reichman, Milan Gerndt, Libor Marek, Luboš Patras, (dole) Tomáš Fiala, Alan Pešta, Šimon Baštecký.
Parta - základ dobré kapely. Spolehlivý ochránce proti ponorce. Jednou měsíčně bylo kapelní sezení v Rackovi (Týnec n/L), kde byl HydePark. Každý mohl říci otevřeně, co měl na srdci k chodu kapely pěkně v klidu u piva. Fungovalo to...
Ze začátku se přebíraly novinky z heavymetalového světa. Přísun nahrávak byl dokonalý, většinou z NSR, nebo Anglie. Na každou věc se dělal ihned český text. Postupně však byly do repertoáru zařazovány i vlastní věci, které kupodivu směle konkurovaly zahraničním peckám. Ohlas u publika naznačoval, že je to správná cesta. Nezůstávalo jenom u hudby. Z Metal Hameru a záznamu koncertů se čerpala i inspiraci na pódiovou show. Ve zkušebně se například nacvičovala lidská pyramida, kterou se tehdy blýskli Sccorpions. Tondovo sólo na basu, kdy ho Alan nosil na ramenou bylo také oblíbeným číslem. Byly to jenom takové bonusy, jelikož Tonda s Alanem sami o sobě dokázali obrátit během hry pódium vzhůru nohama.
První vlastní songy byly pomalé věci. "Už je konec bláznivých nápadů" a "Balada o růži". Následovala "Třásla si se mnou celou noc" a "Narkomanie". Až po letech se Polymetal dozvěděl, že text Narkomanie se stal denní motlitbou, kterou odříkávali závisláci v odykačce v jednom nejmenovaném sanatoriu.
Valy u Přelouče. Vždy neopakovatelná atmosféra. Publikum fantastické. Kdo nehrál na Valech, jako by nebyl. Návštěvy nezřídka přesahovaly tisícovku a atmosféra pokaždé neopakovatelná. Pro pivní skauty nutno dodat, že se běhěm produkce pálily použité kelímky a těch ohňů nepřetržitě hořelo i šest.
Na stránce se pracuje...
